Obec Otvovice
Otvovice

8) Obyvatelé, významné rody, významní rodáci a občané spjatí s obcí

Mgr. Miroslav Landa - Střípky z dějin Otvovic

Obyvatelé

V 16. století bylo v obci 6 statků, 7 chalup a mlýn //208//. Po třicetileté válce zbyli ve vsi jen 2 sedláci, 2 chalupníci a panský mlýn, ostatní bylo zpustlé či zbořeniště. Vizitace v roce 1682 evidovala 16 domů, 8 sedláků a 8 chalupníků //209//.

Podle urbáře Zvoleněveského panství žilo v Otvovicích v roce 1730 jen 8 sedláků, 7 chalupníků a 3 domkáři //210//. V roce 1771 při očíslování stavení bylo zaevidováno 37 domů, z toho 10 statků, 8 chalup, mlýn a 18 domků. Podle Josefinského katastru z roku 1787 bylo v Otvovicích 10 statků, 8 chalup, mlýn, kovárna při chalupě, 18 domkářů a obecní pastouška. Na katastrálním protokolu dovedlo se podepsat 6 sedláků, 2 chalupníci, mlynář a kovář //211//.

V roce 1790 je v obci evidováno 44 domovních čísel, v roce 1830 již 70 domovních čísel se 653 obyvateli //212//. K 1.12.1869 měla obec 799 obyvatel //213//. V roce 1870 bylo zaznamenáno 72 domů se 749 obyvateli, v roce 1895 již 110 domů s 950 obyvateli, v roce 1900 120 domů s 946 obyvateli //214//.

Na začátku 20. století měla osada 126 čísel a asi 1000 obyvatel //215//. K 31.12.1910 bylo sčítáním lidí evidováno v obci 1085 obyvatel //216//.

Sčítáním lidí 16.2.1921 byl zaznamenán vzestup na 147 domů s 1219 obyvateli //217//, sčítání v roce 1930 stanovilo 1236 obyvatel //218//. Podle sčítání lidu v roce 1930 bylo v obci evidováno 147 domů a 1219 čs. občanů //219//. Ze záznamu v obecní kronice z roku 1933 vyplývá, že obec měla dle sčítání v roce v prosinci 1930 již 1236 obyvatel a 186 domů. V roce 1931 měla obec 184 domů s 1242 obyvateli //220//. Největší počet obyvatel je evidován v roce 1933 – 1342 občanů //221//.

Významné rody

Vzhledem k pohromám třicetileté války, obtížné hospodářské obnově po ní a četným epidemiím, se kontinuita osídlení v obci udržela teprve od 18. století. K nejstarším držitelům statků a domů v Otvovicích patřily na začátku 20. století rodiny Regnemrova od roku 1720, dále pak Čubrtova, Houdkova, Vísnerova //222// a od roku 1743 kovářský rod Kotmelů //223//.

Rodiny Regnemerova a Kotmelova tak sídlily v obci kontinuálně více než 200 let až do roku 1945 //224//.

Významní rodáci, obyvatelé a občané spjatí s obcí

Ferdinand Salomon, zemřel před rokem 1737, původem Němec ze zákupského panství, od 1695 majitel Králova statku a hospody č.p.1, později otvovický rychtář 1696-1735, postavil roku 1716 svým nákladem původní kapli sv. Prokopa //225//.

Antonín Salomon, zemřel 15.2.1860, mistr řeznický, od 1831 majitel hostince č.p. 1., od 16.8.1850 první představený obce a její rychtář do listopadu 1859, nechal založit chudinský dům, zasloužil se o výstavbu nové kaple, vybudování školy a výsadbu ovocných stromů po obou stranách obecní stráně //226//.

Jiří Sokol z Otvovic, dobově latinsky Georgio Josepho Sokoll, de Ottwowicz (na základě dosavadních poznatků se autor kloní k názoru, že se jedná o pozdější obec Otvovice na Kladensku), pocházel z Nového Města pražského. V roce 1743(42) ukončil arcibiskupský seminář a stal se farářem ve Stobořicích (správně Zdebořicích, na Klatovsku). Zemřel roku 1771 jako poslední příslušník pražské rodiny, která se v pramenech vyskytuje v 17. a 18. století //227//. Je autorem latinsky psaného rukopisu s filozofickou tématikou „Aristoteles - Sokoll, Georg Joseph“, který nabízel začátkem roku 2009 berlínský Antikvariát Rainer Friedrich Meyer za 900 EUR //228//. Sokol je pohřben ve Zdebořicích, v chóru kostela sv. Jiljí, kde má mít i žulový náhrobek - desku s erbem //229//.

Doucha Antonín, narodil se 19.8.1784 v Otvovicích, zemřel 8.6.1858 v Zeměchách. Kantor a lidový hudebník. Z učitelského místa v Lidicích přišel do Zeměch, kde pozvedl chrámovou hudbu i lidové muzicírování. Hře na různé nástroje vyučil mnoho žáků, mimo jiné položil základy k hudební výchově svého synovce a skladatele Karla Šebora (13.8.1843 v Brandýse/L.-18.5.1903 Praha). A. Doucha byl starším bratrem Václava Douchy //230//.

Václav Doucha, narodil se 21.10.1789 v Otvovicích, zemřel 25.3.1862 v Minicích. Působil jako kantor a lidový hudebník. Podobně jako jeho starší bratr Antonín Doucha byl i on výtečným hudebním pedagogem a pozvedl hudební život v krajině, neboť od roku 1832 do roku 1862 učil a byl regenschorim v Minicích. Jeho žákem byl např. hudební spisovatel a přítel Bedřicha Smetany Josef Srb-Debrnov (18.9.836-1.9.1904), //231//.

Emilián Morawetz, od roku 1846 majitel sklárny, nechal v roce 1846 ulít nový zvon v kapli sv. Prokopa //232//, podle obecní kroniky byl členem výboru na zřízení obecní školy.

P. Antonín Šubrt, otvovický rodák, děkan a vikář v moravské Lulči, přispěl k výstavbě nové kaple sv. Prokopa v roce 1847 //233//.

František Šubrt, zdejší rodák, první učitel školy 1859-1872 a zakladatel její pamětní knihy v roce 1859. František Šubrt se účastnil jako violoncellista v roce 1865 koncertu pořádaného ve prospěch Národního divadla hudbymilovnou rodinou Brtníků v nedalekých Blevicích //234//.

Antonín Žalud, učitel v otvovické škole od roku 1875, řídící učitel v letech 1906-1910, autor místopisné stati o obci ve vlastivědném vlasteneckém sborníku Budeč a okolí z roku 1905 //235//.

Antonín Vidim, otvovický rodák, narodil se 31.12.1895 v domě č.p. 215, zemřel 28.6.1944 //236//, horník, sklář, odborový funkcionář, starosta obce za Komunistickou stranu Československa //237// a významný člen jejího III. ilegálního ústředního výboru od června 1942 do srpna 1944, odpovědný za koordinaci odbojových složek a ilegální Rudé právo. Za nacistické okupace sloužil krámek s textilním zbožím v Roztokách jako přepážka a místo ilegálních schůzek, jeho manželka a dcera pracovaly jako spojky. Vidim byl zatčen v listopadu 1943 a v následujícím roce popraven nacisty v Drážďanech //238//.

Ludvika Smrčková, narodila se 24.2.1903 v Kladně Kročehlavech, zemřela 20.1.1991 //239//, dcera železničního úředníka, vyrůstala určitou dobu v budově nádraží Otvovice, pozdější sklářská výtvarnice, malířka, učitelka a národní umělkyně. Sama po mnoha letech vzpomínala: „Kouzlu skla jsem propadla už jako malé děvče v Otvovicích nedaleko Kralup. Naše rodina se tam přestěhovala, když mi bylo pět…Kdo někdy v životě uviděl, jak se ve sklářské výhni a její bezprostřední blízkosti rodí budoucí nádoba, uvěří mi, jak snadno se člověku taková věc přihodí“//240//.

Mgr. Miroslav Landa

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1