Obec Otvovice
Otvovice

6) Názvy obce a místní názvy, rozloha obce, správní začlenění a správa obce

Mgr. Miroslav Landa - Střípky z dějin Otvovic

Názvy obce

Název a způsob zápisu obce Otvovice se ustálil teprve v průběhu staletí z názvu Otvojice prvotně zmíněného ve 13. století.

V polovině 19. století je obec nazvána v Knize památné obce Wotwowské jako Wotwowic. Ve Všeobecném geograficko statistickém lexikonu všech rakouských států z roku 1846 je uvedena jako Wotwowitz //63//. Ve vlastivědném sborníku práci Budeč a okolí z roku 1905 je obec označena jako Votvovice a jsou připomenuty její starší názvy Otvojice, Otovice a Votovice //64//. Podle Všeobecného soupisu obcí a osad Rakouska z roku 1915 //65// byla evidována obec s úředním názvem Wotwowitz, Votvovice. Ortslexikon Sudetenland //66// z roku 1932, uvádí obec Otvovice, německy Wotwowitz, viz též fotografická příloha. Místopisný slovník //67// z roku 1935 eviduje obec Otvovice.

Jednou z možností výkladu o názvu obce je, že původní název Otvojice, svědčí pro jméno Otvoj, jeho čeleď byli Otvojici a obec Otvovice, lidově přizpůsobeno na Votvovice, Votovice, Otovice //68//.

Místní názvy

Místní názvy v lokalitě obce se vyvíjely postupně, vždy zřejmě odrážely určitou skutečnost či událost a některé si své označení udržely dlouhodobě.

Na konci 18. století jsou evidovány následující obecní „polohy polí“: Na písku, u zeměšské pěšinky, u vodoteče, nad slatinským rybníkem, u slatinského rybníka, u hrušky, na homolce, k mikovickému vršku, proti vrbám, v lomech, v rovinách, u vápenného lomu, u panské louky, u rokle, u havíren, pod bečaskou, vedle kamejského bečaska, dolanská louka, ve volších, u minické skály, pode mlejnem (Trachtovo pole), nade mlejnem(pole nad Tomašovským), u pekařovy babky, na zapomenutým. Zahrady jsou označeny: pod kaplí (k č.p. 19), na ostrovku, ve višních //69//.

Vlastivědný sborník Budeč a okolí zaznamenává v roce 1905 kopce Klouček, Řasák, Svoboda, Špičák a místa U Božích muk, U studánky, Ve světci, Kravská komora, na Bacháči, na Řasáku. Háje jsou označeny jako Německý, Borovičky, Rusavky.

K roku 1933 je v obecní kronice zachován podrobný popis obce: Železnice rozděluje obec na Malou a Velkou stranu, která se jmenuje Hradčany - skupina domků nad pomníkem padlých. Dubodol, nynější sklárna, Schachthaus, též varianty Šithaus či Šichthaus //70//, dům č.p. 27. Kopeček u sklárny, Kolín, hostinec je pojmenován dle prvního majitele Kolínského. Na Vošidilce, dříve Zvonkový vrch, skupina domků za sklárnou má název v Okrese. Škvárovna je dům č.p. 131. Dále na Rafandě a hostinec Ve staré, též varianta Na staré //71// č.p. 1. V okolí je na jihu les Borovičky, na západě les Německý, a na východě Rusavky. Kopce: Klouček, Řasák, též varianta Na řasáku, kopec porostlý rostlinou zvanou řasa //72//, Svoboda, Špičák. Místa: U božích muk, Ve Světci, což je upřesněno jako církevní pozemek //73//, U pecí, U studánky, též varianta Ve vrbkách //74//, U vrbek, též varianta Ve vrbkách //75//, Pod skálou, Kravská komora, místo, kde byl vykopán kamenný mlat, umístěný ve školní sbírce - rokle nad dolem //76//, Na Bacháči, Na Řasáku, Na chmelnici, Na homolce, Na provázku, Na šachtě, U altánku, U kříže, též varianta U křížku //77//, v Pěšinkách.

Z mnoha dalších místních názvů lze uvést dle místních pamětníků //78// např.: U panskejch (dle správce dolu a štajgra 1910, Luboš Mareš), Na brundiku (studánka z níž se donášela, bryndala voda za sucha 1890), U altánku, Na příčkách, Na nové cestě, ve štípkách, Na vystrkově, Na cikánce (pod mlýnem), Havlíčkova skála, jedná se o název pro Minickou skálu z doby, kdy nebyla pokryta porostem a měla tvar hlavy muže, Postraňák, Na planetovně, Na bachači (rybník nad školkou), Vrabčárna (pan Dudek, paní Krejzová), U zeměšské rokle, U chmelnice, U domku (u zeměšské rokle), V hořici za skalkami k Mikovicům, po roce 1949 již zaniklá samota se šachtou //79//, Na chlebíčku (pole u Slatiny), Na rozině, Pod skálou (pan Srba), Na holubskejch stráňkách, Na příčkách, U koziňáku, U dubu, Nade vsí (pole nad Hradčanama), U skalek (pole nad Fantysem), U trnek (mez a pole proti hřbitovu), Županka (studánka proti panu Márovi), Hrušťovka, V pecích (u Trněného Újezdu).

Rozloha obce

Podle Josefínského katastru z roku 1787 bylo u Otvovic naměřeno z větších pozemků 513 jiter 1024 sáhů polí a 12 jiter 850 sáhů selských pastvin. Zvoleněveské panství zde mělo 21 jiter 196 sáhů polí a 1 jitro 1504 sáhů pastvin. Zahrad u vsi bylo 16 jiter 1139 sáhů luk 11 jiter 1047 sáhů //80//.

V roce 1905 měla obec rozlohu 613 ha 42 a, z toho 433 ha 52 a polí, 138 ha lesa, 10 ha 40 a zahrad, 31 ha 50 a neplodné půdy //81//.

K roku 1933 eviduje obecní kronika rozloha 433ha 50a polí, 198 ha lesa, 10ha 40a zahrad, 31ha 50a neplodné půdy. V roce 1935 je zaznamenána rozloha 610 ha //82//.

Správní začlenění

V průběhu jednotlivých staletí patřila obec k různým správním centrům. Za českého krále a římsko německého císaře Karla IV. (zemřel 29.11.1378) náleželo Velvarsko, a s ním pravděpodobně i Otvovice, ke kraji Slánskému, po jeho sloučení s Rakovnickým krajem ke kraji Rakovnickému //83//.

Dle přehledu v obecní kronice patřila v roce 1840 obec Wotwowic do Rakovnického kraje, okrsek Minkovic (Mikovice).

Od roku 1849 připadla obec k velvarskému okresu a Velvarsko ke kraji Pražskému. V tomto roce byly zrušeny vrchnostenské úřady v jejichž rámci Otvovice spadaly pod Mikovice. V roce 1854 se staly Velvary sídlem c.k. úřadu s mocí soudní a politickou a okres Velvary příslušel v politických věcech krajskému úřadu v Praze a v soudních soudu na Mělníce. Po zřízení okresních zastupitelstev v roce 1865 a okresních hejtmanství v roce 1868 byl velvarský soudní okres součástí hejtmanství slánského, od něhož se v roce 1913 osamostatnil, ale hejtmanství bylo zřízeno už v Kralupech nad Vltavou, kde bylo také od roku 1912 sídlo soudního okresu, o jehož obvod byl ztenčen velvarský soudní okres //84//.

K roku 1935, spadala obec do správního a soudního okresu Kralupy nad Vltavou //85//.

Okresní úřad v Kralupech nad Vltavou byl německými okupanty za druhé světové války zrušen a Kralupsko bylo přivtěleno k okresu Roudnice nad Labem, viz též fotografická příloha //86//.

8.7.1945 byl opět zřízen samostatný politický okres Kralupy nad Vltavou //87//.

Ke správě obce

Z mnoha rychtářů a později starostů obce si připomeňme alespoň některé. Rychtáři ustanovení vrchností: Ferdinand Salomon 1696-1735, Jiří Regenermel 1735-1740, František Schicktanz 1743, Ferdinand Salomon 1770, Jakub Vojtěch 1783-1786, Jiří Kindl 1807-1810, Václav Němeček 1823, Václav Čubrt 1831-1833, František Kohout 1834, J. Král 1837-1840 //88//.

16.8.1850 zvolen za prvního představeného Antonín Salomon //89//, 16.2.1860 zvolen starostou Antonín Čubrt //90//. Po něm starostoval podle obecní kroniky od 30.8.1864 do roku 1866 Josef Šára //91// a Antonín Čubrt 1875 //92//.

Rolníka a starostu Josefa Kohouta vystřídal před rokem 1908 rolník, hostinský a starosta Josef Varhaník //93//.

Ve 20. letech 20. století byl starostou obce Karel Slezák za Československou stranu socialistickou //94// a v letech 1929-1932 Antonín Vidim za Komunistickou stranu Československa //95//.

V roce 1932 byl zvolen starostou sklář Jan Rykl č.p. 142 //96// za Československou stranu národně socialistickou a v této funkci setrval do roku 1939 //97//.

V období 2. světové války 1939-1945 starostoval Josef Trachta č.p. 7 //98//.

Obecní dům

Podle zápisu v obecní kronice z roku 1933 stával v sousedství č.p. 1 nízký domek, zvaný Pastouška, ve kterém bydlel obecní pastucha – sluha, jež měl na starost pasení ovcí a prasat. Při domku stálo hasičské skladiště věž a leziště. V roce 1922 byla pastouška zbořena a postaven poschoďový obecní dům č.p. 34 s obecním úřadem, poštovním úřadem. Dále zde byl ubytován státní obvodní lékař dr.Václav Hampl, četnická stanice, v přízemí měl byt obecní strážník.

Mgr. Miroslav Landa

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1