4) Přehled dat z vývoje obce v 18.-20. století do vzniku Českoslovenka v roce 1918

Mgr. Miroslav Landa - Střípky z dějin Otvovic

V letech 1713 a 1714 postihla obec morová onemocnění, na něž zemřela většina zdejších lidí //31//.

18.12.1716 požádali Vilém z Glauchova a Bernard Bulla, oba z Prahy, majitelku zvoleněveského panství Annu Marii Františku velkovévodkyni Toskánskou o povolení k hledání uhlí u Otvovic. Poté, co v roce 1717 povolení obdrželi, pátrali po něm v otvovickém katastru, ale zřejmě jej nalezli pouze malé množství //32//.

Teprve v roce 1757 zvoleněveský zámecký úředník Josef Hoser se souhlasem direktora Jarošky obnovil pátrání po uhlí a v otvovickém údolí nalezl „dobré uhlí“, v jehož vyhledávání pokračoval 4.7.1757-11.2.1758 najatý havíř //33//.

Jiný najatý havíř a pozdější štajgr Josef Seifert (1710-1795) vyhloubil v Otvovicích na poli Václava Ryšánka a sedláka Brtníka od 1.7.1760 společně s dalšími havíři první štolu s vrstvou uhlí 4 stopy (v případě české stopy 4x0,29m) a několik menších šachet //34//.

K roku 1797 se váže nejstarší zpráva o vzniku sklárny v Otvovicích //35//. Dolování uhlí v otvovickém revíru nepodnítilo sice bezprostředně vznik průmyslového Kralupska, ale vedlo v roce 1802 k založení nejstaršího průmyslového závodu Dolního Povltaví – sklárny Mariin domov, zvané též Mariina huť //36// v Otvovicích šlechticem z Dobšů //37//.

V roce 1832 postihla obec cholera, na níž zemřelo 77 osob //38//. Stavbou železnice z Prahy přes Kralupy nad Vltavou (5 km východně od Otvovic) do Drážďan v roce 1845 se otevřela možnost lepších výdělků pro námezdní síly a dolům se nedostávalo pracovníků //39//.

Dílčí zlomkovitá období vývoje obce cca. od roku 1840 do 15. září 1945 popisuje obecní kronika - Památná kniha obce Otvovice, dobově Kniha památná obce Wotwowské od roku páně MDCCCXLVI (1846), P. Antonína Šubrta, doplněná přehledem majitelů domů, viz též fotografická příloha.

Kronika obce obsahuje mimo jiné popis při položení základního kamene nové kaple sv. Prokopa dne 29.4.1846 a její výstavbu v roce 1847.

V roce 1848 patřila obec před zrušením poddanství vrchnostenských úřadů ke zvoleněveskému panství velkovévody Leopolda II. Toskánského //40//.

V roce 1856 byla dokončena železnice Buštěhradská dráha z Kralup nad Vltavou do Kladna, zvaná uhelná, postavená pro dopravu kladenského uhlí //41//. Obec tím byla napojena na rodící se celostátní železniční síť.

26.9.1856 se uskutečnilo jednání komise velvarského okresního úřadu ve věci stavby školy v obci //42//.

7.2.1858 obec obdržela povolení c.k. místodržitelstva ke stavbě školy //43//.

6.11.1859 se uskutečnila slavnost zasvěcení školy vikářem a kladenským děkanem Karlem Ličkou //44//.

Obec si postavila v roce 1859 svoji školu //45//.

Dne 30.8.1864 zaznamenala obecní kronika volbu starosty Josefa Šáry, prvního rady Ferdinanda Salomona a druhého rady Antonína Čubrta. 23.5.1866 poničil mráz ovocné stromy a veškerou úrodu v obci //46//.

V létě a na podzim roku 1866 pobývali v obci nepřátelští pruští husaři //47//. Obec rozšířila v letech 1888 a 1889 svoji školu //48//.

V roce 1889 byl založen důl Felix, později Jan //49//.

Podle obecní kroniky došlo 26.9.1907 vinou nedostatečných bezpečnostních opatření k průvalu vody na dole Felix. 6 havířů, mezi nimi Jan Machalický z Otvovic, přitom zahynulo //50//.

V roce 1908 proběhla v obci šestitýdenní stávka horníků //51//.

Po vypuknutí 1. světové války v roce 1914 byli otvovičtí muži od 18 do 50 let odvedeni do armády k boji za zájmy rakousko-uherské monarchie, kromě sedláků, kteří však museli upisovat válečné půjčky. V obci zůstali zejména starci, ženy, děti a nemocní //52//.

Od 3. srpna 1915 prodával člen aprovizační komise řídící učitel Jan Sochor se starostou na obecním úřadě chléb a mouku z prostředků obce, aby tak alespoň zmírnil dopady válečného nedostatku potravin a lichvaření s nimi //53//.

V dubnu a prosinci 1917 byly sejmuty zvony Umíraček a Prokop k válečným účelům //54//.

Válečným útrapám 1.světové války 1914-1918 či následkům zranění podlehlo 20 otvovických mužů //55//. V obecní kronice je připomínána první světová válka a oběť 18 mužů z obce.

Mgr. Miroslav Landa