2) Poloha, přírodní podmínky a historické vlivy na lokalitu obce a její osídlení

Mgr. Miroslav Landa - Střípky z dějin Otvovic

Obec Otvovice leží //viz odkaz č. 1 v kapitole 13 – Odkazy na použité zdroje// ve Středočeském kraji, okrese Kladno, na Pražské plošině, 17 km severovýchodně od Kladna, 4 km jihozápadně od Kralup nad Vltavou, v údolí Zákolanského potoka s nadmořskou výškou 190 až 270 m.n.m. a spadá do tzv. teplé oblasti 2, katastrální rozloha činí 610 ha. Průvodce Okolí Prahy západ //2// upřesňuje umístění obce do Kladenské tabule a Turské plošiny.

Podle mapového souřadnicového systému z roku 1952 se obec nalézá na 50° 12' severní šířky a 14° 16' východní délky.

Významným přírodním prvkem lokality Otvovic a bezprostředního okolí je Otvovická skála, místně zvaná též Kozí kopec či Koziňák, vybíhající zhruba čtyřicetimetrovým převýšením z pravé strany do údolí Zákolanského potoka //3//, algonkický ostroh 220 m.n.m., chráněný přírodní výtvor teplomilné stepní flóry nad železniční tratí v jihovýchodní části obce //4//. Patří mezi nejvýznamnější lokality stepní květeny na Kladensku //5//.

Druhým dominantním útvarem je Minická skála, zvaná též Havlíčkova skála, algonkický ostroh 210 m.n.m., chráněné naleziště stepní květeny, která ční z levé strany nad soutokem Zákolanského potoka a potoka Rusavek/Rusavky, 2 km východně směrem k Minicům //6//.

Příznivá chráněná poloha v údolí a dostatek vody se staly zřejmě podnětem k osídlení lokality v údolí Zákolanského potoka již dříve před založením obce a již dávno před naším letopočtem //7//. Na stráni Kravská komora byl nalezen kamenný mlat uložený následně ve školních sbírkách //8//. Z pozdní doby kamenné, eneolitu (2000-1700 let př.n.l.), pochází nálezy z lokality Otvovic označované jako tzv. kultura nordická, kultura michelsberská a keramika šňůrová //9//.

Otvovice patří rovněž mezi význačná pravěká a raně dějinná archeologická naleziště na Kladensku kultury mohylové z doby bronzové //10//. Vývoj osídlení lokality Otvovic zřejmě ovlivnilo i Hradiště z mladší až pozdní doby halštatské //11// na stejnojmenném ostrohu nad údolím Rusavky/Rusavka 2 km východním směrem, s nálezy, např. laténského charakteru //12//. O osídlení v tomto prostoru svědčí i hroby starší doby římskoprovinciální a hroby kostrové //13//.

V prostoru poblíž Hradiště se připomínala zaniklá ves Rusavky/a. Roku 1440 přepustil své právo Václav Prudký z Kopisti k Újezdu zvanému Rusavky Pešíkovi z Kunvaldu a Jindřichovi z Kozince. K roku 1548 se Rusavka připomíná v zápisech budečského kostela již jako pustá //14//.

Dalším vlivovým faktorem na osídlení obce bylo zřejmě v 9.-13. století přemyslovské hradiště a první mocenské centrum kmene Čechů Budeč 3 km jihozápadně od obce //15//.

Mgr. Miroslav Landa