10) K některým zvykům, obyčejům a tradicím spjatým s obcí v 19. století a v 1. polovině 20. století

Mgr. Miroslav Landa - Střípky z dějin Otvovic

K otvovické sklárně se váže lidová pověst, podle níž sklář Antonín Mechalický prchal za napoleonských válek s rodinou, povozem a dobytkem 16 týdnů před vojskem od České Lípy do vnitrozemí, skrýval se po lesích a roce 1814 se usadil v obci s vidinou práce ve sklárně a na malém kopečku nad silnicí sklárny postavil hostinec. Byl považován za velmi zámožného neboť si přivezl truhlice s penězi a cínovým nádobím. Živil se rozvážením otvovického skla a dle pověsti zahynul na cestách. Kopeček s hostincem připadl po jeho smrti sklárně //293//.

Zápisky Josefa Kozelky, kapelníka a kostelníka z Kovár pod Budčí, Lidové zdroje národního obrození (LZNO), 1974, obsahují plán a výhled výtěžku za muzicírování v obcích okolo Budče v roce 1845, mimo jiné ve Votvovicích, které zachycují některé dobové zvyky //294//:

• 28.ledna veselost Jiří Houdek,
• 3.února veselost J. Kohouta v období masopustu, kdy vesnická chudina pořádala po vsi průvod masek, v něm byl vždy pověstný medvědář s medvědem, masky vandráků a cikánů. Masopustní průvod chodil od statku ke statku. Každý hospodář a hospodyně byli povinni mu dát nějaký dar. Několik masek chodilo s nůšemi, do kterých se dary ukládaly. Po průvodu se v hospodě všichni o výtěžek rozdělili //295//.
• 6. července pouť. Jednalo se o oslavu na počest patrona, kterému byl vysvěcen kostel. V tento den selské i chalupnické vrstvy zvaly s koláči všechny příbuzné a kmotry. Na návsi či kolem kostela byly rozestavěné boudy s cukrovým i s drobným spotřebním zbožím. Ráno a odpoledne se šlo do kostela, večer do hospody k muzice //296//.
• 13. července doušky, což byl zvyk, při kterém sedláci obcházeli meze a kontrolovali stav umístění hraničních kamenů. Po prohlídce se šlo do hospody a hodovalo na obecní útraty //297//.
• 24. srpna bez upřesnění,
• 12. a 13. října posvícení. Jednalo se o oslavu posvěcení kostela jako při pouťi //298//.
• 25.listopadu svatba Kettnera.

Jako ohlas na důlní neštěstí v roce 1907 a na památku havířům je uváděn kolem roku 1919 vznik blíže nespecifikované lidové písně na Otvovicku //299//.

Mgr. Miroslav Landa