Kronikář: Kronikářem ustanoven r. 1933 Josef Matouš, učitel v Otvovicích
Členové obecní rady: Josef Varhaník, Václav Skála, Karel Lein, Václav Vlach
Starosta: Jan Rykl
Náměstek: Ferd. Burkyt
Letopisecká komise: Letopiseckou komisi tvoří kromě starosty pana Jana Rykla tito občané: Josef Horák a Karel Meidl.
Životopis kronikáře:
Josef Matouš, zdejší učitel, narozen 23. listopadu 1884 v Třebověticích u Hořic. Obecnou školu navštěvoval ve Vodolci, měšťanskou školu v Sobotce a Kolíně. Učitelský ústav v Praze. Učitelem byl ve Zlonicích, na Tuřanech, ve Dřínově u ?uřic, Kmetiněvsi a od roku 1908 - 1. září v Otvovicích, kde se 9. 1909 oženil. Před válkou konal vojenské cvičení u 28. pěš. pl. v Praze. Ve válce byl od počátku až do února 1917. Na Ruské frontě byl po 11 měsíců. Raněn ani nemocen nebyl.
Otvovice, katastrální obec v okresu kralupském, rozkládá se v malebném údolí po obou březích potoka zakolanského. Kdy osada založena, není známo. Zdá se však býti dosti starého původu. Ve starých popisech připomíná se již roku 1228, kdy náležela klášteru sv. Jiří na hradě pražském. Nejstarší názvy obce jsou: Otvojice, Otovice, Votovice, Votvovice a od roku 1923 Otvovice.
Poloha obce je nepravidelná. Budovy nejvíce rozkládají po stranách silnice vedoucí z Kralup do Zákolan a z otvovic k Holubicím.
Jsou zajímavé názvy jednotlivých skupin domů. Dráha rozděluje obec na "Malou" a "Velkou" stranu. "Velká" strana nese pojmenování "Hradčany", skupina domků ve stráni nad pomníkem padlých "Dubodol", nynější sklárna "Schichthaus", dům čp. 27 býval to hornický dům "Kopeček". Dle lidového podání ve válkách Napoleonských prchal před vojskem ze severu od České Lípy sklář, Antonín Machalický. Po celých 16 neděl byl na cestách s rodinou, koňským povozem a dobytkem. Ponejvíce skrýval se v lesích. Dostal se roku 1814 do zdejší obce - snad věděl, že je v místě sklárna - usadil se zde a na malém kopečku nad silnicí u sklárny postavil hostinec. Byl prý to člověk zámožný, neboť přivezl si dosti peněz v truhlici a cínové nádobí. Živil se povoznictvím a rozvážením skla ze zdejší sklárny. Zahynul někde na cestách. Je zajímavé, že "Kopeček" je postaven na poemku patřící, dle posledního vyměření, sklárně. "Kolín", hostinec pojmenován po prvním majiteli Kolínském. "Na vošidilce" dřívější název "Zvonkový vrch" pojmenován dle velkého množství kvetoucích zvonků. Nynější název povstal proto, že prý soused souseda o kus políčka ve stráni ošidil. Skupině domků za sklárnou se říká v "Okrese". "Škvárovna" čp. 131 a na "rafandě" a hostince "Ve Staré" čp. 1.
Obec je lemována zalesněnými stráněmi. Na jihu je to les zvaný "Borovičky", na západě les "Německý", na východě "Rusavky". Na severní straně je stráň pustá, pouze nad školou je skupina akátů. Dříve zde bývala velká třešňovka.
V Otvovicích je 195 popisných čísel. V tomto roce přibyla tato čísla:
číslo popisné 189, pan Karel Dudek,
" " 190, " Bohumír Kučera,
" " 191, " Eduard Kandler,
" " 192, " Josef Hruštička,
" " 193, " Josef Majdl,
" " 194, " Václav Jirků,
" " 195, " Karel Hanžl.
Celková výměra všech pozemků v katastrální obci Otvovické. Výměra katastru je 433ha 52a polí, 138ha lesa, 10ha 40a zahrad a 31ha 50a neplodné.
Rozloha katastru je nerovná. Nejvyšší bod je u "Müllerova hájku" 267m, nejnižší při ústí potoku "Rusavky" do zakolanského potoka, 194 m (pod "Havlíčkovou skálou").
Jsou zde kopce "Klouček", "Řasák", "Svoboda" a "Špičák". Jednotlivá místa katastru nesou názvy: "U božích muk", "U studánky", "Ve Světci", "U pecí", "U vrbek", "Pod skálou", "Kravská komora" - zde vykopán byl kamenný mlat, kter je ve školní sbírce - "Na Bacháči", "Na Řasáku", "Na chmelnici", "Na homolce", "Na provázku", "Na šachtě", "U altánku", "U kříže" a v "Pěšinkách".
Ve zdejším kraji bylo dříve dolováno černé uhlí než na Kladně. V obci byl důl nad "Kolínem". Říkalo se zde "U panských" též důl Gothard zvaný. V "Dubodole" ve zdejší sklárně důl "Isidor-Isabella". Za vsí k Zakolanům důl "Záduška" a "Felix", bývalé to doly Matoušovy. Po levé straně silnice ke Kralupům byl důl "De Pauli". V této době v žádném dole pro špatnou kvalitu uhlí se nepracuje. O velkém neštěstí na dole "Felix" je psánu vpředu této knihy. Důl "Felix" se dříve jmenoval "Johanschacht."
Největší ostrov vápence jest uložen mezi Otvovicemi a Holubicemi a byl zdrojem obživy četných majitelů vápenic. Dle lidového podání dodávalo se zdejší vápno na stavbu pevnosti "Terezín". Bývalí majitelé vápenných pecí jsou Jan Varhaník, po něm synovec Josef Varhaník, Zábranský František, Bočán Jan a Šubrt Josef. Nynější pece náležejí Janu Poláčkovi, který živnost tuto provozuje již po 38 let; jeho otec Jan pálil vápno po 37 let a jeho děd František po 40 let. Pece nalézají se "Ve Světci" a lomy jdou do hlouby 2-6 m o síle vrstvy vápencové 1 1/2 - 2 1/2 m.
Mezi Zakolany a Otvovicemi je cihelna, která patří ke zdejší sklárně. Výroba provádí se ručně.
Na mírném návrší, skoro uprostřed obce, vyjímá se poschoďová budova trojtřídní školy. Škola sama vystavěna byla nákladem obce roku 1859 a byla původně jednotřídní.
Dříve navštěvovaly dítky této osady obecnou školu v Zeměchách a před tím v Kovarech. Prvním učitelem na této škole byl p. František Šubrt - prý zdejší rodák - který měl služného ročně dle tak zvané "fasse" 262 zl. 50 kr. rakouské měny. Roku 1881 byla zřízena druhá třída v domku pí. Marie Ložkové čp. 56. V místnosti té má nyní obchod pan Jozef Novák. Roku 1889 byla budova školní přístavbou rozšířena na trojtřídní. V roce 1922 měla třídy čtyři. Od roku 1923 je opět trojtřídní a čítá nyní 132 školou povinných dětí.
Řídícím učitelem je pan Antonín Šustr od roku 1926, učitelem Josef Matouš od roku 1931, učitelkou paní Anna Plamsová - Ředinová od roku 1931, industriální učitelkou od roku 1916 pí. Marie Suková bytem v Kralupech; náboženství řím.-katol. vyučuje na zdejší škole (1912) pan děkan z Kovar, Jan Vystrčil a náboženství českosl. pan Karel Valeš ze Slaného.
Kaple zdejší vystavěna byla roku 1847. Dnes nachází se ve velmi ubohém stavu. O stavbě, vysvěcení atd. je pojednáno na začátku této knihy. Za války 25. dubna 1917 dostavili se do zdejší obce tři vojíni s poddůstojníkem a sejmuli ve zdejší kapli zvon 30kg těžký, zvaný "umíráček", a odvezli jej k účelům válečným. Totéž postihlo i druhý zvon "Prokop" v prosinci téhož roku.
První malá sklárna byla pouze dřevěná, nad nynější sklárnou kde se říká "Na Brundíku" a "Na šachtě". Druhá zděná, za lesem "Borovičky" ve "Světci". Ještě několik zdí a sklepů stavbu tu připomíná. Tato sklárna patřívala německému řadu sester. Nynější sklárna postavena byla roku, v místě zvaném "Dubodol", kde býval dubový les, 1804 majitelem Moravcem. Tato skelná huť měla 4 pánve a zaměstnávala 4 mistry - Němce. Pracovalo prý se ze střepin, po okolních obcích nasbíraných. Mnohdy se tavilo jen 4x v měsíci a vyrobené zboží museli si skláři rozprodat. Sklo fooukalo se do forem hliněných, které byly plněny otrubami. První jméno skláře, který později se stal správcem, bylo Kander, příbuzný zdejšího rodu. Sklárna během doby se rozšiřovala. Měla dvě pece. roku 1929 jedna pec rozbourána a postavena vana. Dnes sklárna zaměstnává 272 dělníků a 10 úředníků. Ředitelem je pan Jan Krčal a účetním p. Josef Polák. Sklárna nese firmu "Moravcovi synové" a patří majiteli Dr. Leopoldu Schlesnerovi, bytem v Praze.
Obcí naší prochází trať Kralupy n/Vlt.-Kladno. Trať tato postavena byla roku 1852. Je zajímavé, že většina strážních domků je stavěna skoro po celé trati na vyvýšených místech, nebo jako u nás, na skále. U každého domku býval vysoký sloup na který ve dne vytahován byl koš a v noci svítilna. Tímto zařízením bylo dáváno strojvůdci znamení, zde je trať volná. Nádraží v obci bylo původně v domku č.p .., kde nyní je byt pro železniční zřízence. Později, v roce ...., bylo postaveno nynější nádraží. Přednostou stanice je pan Stanislav Sotz od roku ...., úředníkem pan Antonín Kříček od roku .... V tomto roce na zdejší trati byly zavedeny též motorové vlaky a zrušeny autobusy silniční.
Roku 1862 na konci obce k Zakolanům, na místě zvaném na "Ostrůvku", postaven byl velký mlýn panem Moravcem (byl to syn zakladetele sklárny). Mlýnu počalo se říkati "Amerikán" proto, že to byl na potoce zakolanském a ve vůkolí vůbec největší mlýn, který poháněn byl parou. Roku 1866 několikráte byl mlýn tento navštíven vojáky pruskými, kteří odtud vždy větší množství mouky odvezli. Roku 1882 přešel v majetek p. An. Lad. Ryšánka. Nový majitel chtěje zužitkovati vodní sílu, postavil kolo. Též postavil obytné stavení přes silnici. Zajímavé je, že prý Moravec často říkával: "Ten Ryšánek si postavil dům na mém, aniž by mi něco řekl." Mlýn dne 19. ledna 1905 vyhořel se všemi stroji a zásobami úplně. Vzhledem k velkým výrkám (až 30 vagonů obilí) byl to požár obrovský. Po více let byl mlýn opuštěn. Později byl panem stavitelem Součkem vystavěn v nynější podobu. Roku 1917 koupil mlýn p. Jan Bečička. Tento pořídil mnohem menší strojní zařízení, zrušil parní pohon a zavedl vodní turbinu. Dalším majitelem od r. 1926-1929 je pan K. Novák. Nynějším držitelem je, od roku 1929, pan Jan Kupka.
Kdy byl mlýn založen, není známo. Držitelé byli: Jan Zajíček, Hok. Josef Richtr, Josef France, Antonín Franc, Jan Trachta, Marie Trachtová, vdova, a poslední Josef Trachta. Roku 1896, za držitele Josefe France, mlýn vyhořel a byl znovu zřízen. Bylo zrušeno vodní kolo a nahraženo stojatou turbinou "Francisovou". Držitelka Marie Trachtová, r. 1915, postavila opět vodní kolo, turbinu zrušila a v roce 1919 mlýn přistavila. Od roku 1921 je spolumajitelem p. Josef Trachta, který postavil strojovnu s motorem nafotvým 25HP. Roku 1929 bylo stávající mlýnské zařízení odstraněno a nahraženo nejmodernějšími stroji a zřízena strana pšeničná a žitná k samostatnému mletí. Toho roku postavena byla opět nejmodernější Francisova turbina ležatá. Mlýn při plném zatížení má výkon 5 vagonů týdně.
V sousedství "Staré", hostince a hospodářství čp. 1., stával nízký domek zvaný "pastouška" ve které bydlíval obecní pastucha - slouha, který měl na starosti pasení ovcí a prasat. Při domku tom bylo též hasičské skladiště a před ním, co nyní je obecní pumpa, dřevěná věž, hasičské hřiště. Roku 1922 pastouška zbořena a na tom místě postaven poschoďový "Obecní dům" nákladem asi 300.000 Kč.
V tomto domě je obecní úřad, poštovní úřad, který je v obci od r. 1908. Úředníkem je zde p. Antonín Hnátek, bytem v Zakolanech. Dále je zde ubytován státní obvodní lékař, pan Dr. Václav Hampl, působící v obci od 29. září 1919. V domě je též četnická stanice, která zřízena byla dne 15. srpna 1921. Prvním velitelem stanice byl zde vrch. strážmistr, p. František Koucký, který v roce 1931 odešel na trvalý odpočinek. Od doby zřízení četnické stanice vystřídalo se zde 13 četnických strážmistrů, z nichž stojí za zmínku štábní strážmistr pan František Malý, který v Otvovicích působí již 11. rok. Stav v roce 1933: vrchní strážmistr, pan Jaroslav Peran, štábní strážmistr p. František Malý a strážmistr p. Karel Řehoř. V přízemí má byt též obecní strážník, p. Čeněk Šmíd, který tuto funkci zastává od 1. srpna r. 1900.
Roku 1930 od 2. do 6. prosince provedene ve zdejší obci sčítání lidu dle stavu přítomných v obci v půlnoci z 1. na 2. prosince řídícím učitelem p. Antonínem Šustrem a učitelem Josefem Matoušem. Celkem napočteno 1236 obyvatelů. Poslední číslo domovní je 186. Počet obyvatel vzrostl v posledních 10 letech o 17 osob a počet domovních čísel o 39.
Sbor dobrovolných hasičů založen 15. června 1890. Počet členů 97. Předseda p. Ferdinand Suchý, jednatel pan Antonín Šustr.
Tělocvičná jednota "Sokol" založena 26. června 1891. Počet členů 104. Starosta p. Jos. Matouš, jednatel p. Jos. Hejný. Při jednotě založen r. 1929 loutkářský odbor za vedení p. Josefa Matouše. Do konce tohoto roku sehrál 61 představení. Pro děti 52, pro dospělé 9.
Vzdělávací a pdporující spolek pro Otvovice a okolí založen r. 1897. Čítá 170 členů. P. Kalousek Josef předseda, p. Václav Šmíd jedn.. Čsl. Červený kříž je v místě od 16. března 1924. Počet členů [číslo chybí] Předsedou p. Jan Tippl, jednatelem pan Antonín Šustr.
Sportovní klub fotbalový "S. K. Otvovice" od roku 1929. Má ... členů. Předsedou je p. václav Tomany, jednatelem p. Jaroslav Macháček.
Vlastenecko-dobročinná samostatná obec Baráčníků "Háj" založena roku 1932. Rychtářem je pan Jan Řebsa, syndikem p. Václav Horáček.
Čsl. sociálně demokratická strana dělnická založena roku 1898. Počet členů ... Předsedou p. Antonín Cimburk.
Místní organizace republikánské zeměď. a malorolnického lidu založena roku 1905 a má 55 členů. Důvěrníkem je pan Josef Varhaník.
Čsl. strana národně socialistická byla založena dne 23. března 1919. Počet členů 40. Důvěrníkem je pan Josef Snopek.
Živnostensko-obchod. strana středostavovská od r. ... čítá 32 členů. Předseda p. Jos. Pokorný, jednatel p. Jan Poláček.
D.T.J. (dělnická tel. jednota), F.D.T.J. (federovaná " ")
Organizace sklářských dělníků "Skupina Otvovice", sídlo Odborové organizace svazu Teplice od roku 1906 a má 102 členy. Předsedou je p. František Adam, jednatelem pan Josef Bém.
Průmyslový svaz lučebního, kermaického a sklářského dělnictva Praha, Biskupský dvůr. Ve zdejší obci založen roku 1927. Počet členů 70. Předsedou pan František Mencl, jednatelem pan Frant. Mudra.
V posledních volbách, konaných dne 1932 zvoleni: starostou obce: p. Jan Rykl, sklář, čp. 142, nám. starosty: p. Ferd. Burkyt, dělník " 68,
členy ob. rady:
Ostatní členové obecního zastupitelstva:
p. Tomáš Srb, rolník, čp. 22,
" Ferd. Suchý, ", " 17,
p. František Zmrzlík, obchodník čp. 71,
p. Václav Horák, horník, " 66,
" Josef Snopek, košikář " 164,
" Antonín Šustr, řid. uč. " 52,
" Antonín Vidim, dělník " 53,
" Josef Košťál, topič " 61,
" Antonín Tůma, soustružník, " 25,
" Ludvík Štuler, sklář, " 58,
" Stanislav Holubář, košikář, " 131,
" Josefa Plešingrová, vdova, " 131
Členové obecního zastupitelstva podle politických stran:
za stranu soc. demokratickou: pan Václav Skála
" Václav Horák
za stranu národně socialistickou: " Jan Rykl
" Josef Snopek
" Antonín Šustr
za stranu republikánskou: " Josef Varhaník
" Tomáš Srb
" Ferdinand Suchý
za stranu komunistickou: " Ferdinand Burkyt
" Karel Lein
" Václav Vlach
" Antonín Vidim
" Josef Košťák
" Antonín Tůma
" Ludvík Štuler
" Stanislav Holubář
" Josefa Plešingrová
Pro období 1933-1937 zvolena nová místní školní rada:
za sbor učitelský p. Antonín Šustr, řídící uč., Josef Matouš, učitel
za občanstvo dle poměrného zastoupení: p. Richard Brablík, košikář, " Karel Lein, truhlář, " Josef Snopek, košikář, " Josef Varhaník, rolník - náhradníci: " Ant. Ciniburk, sklář, " Ant. Strnad, sklář, " Frant. Zmrzlík, obchodník.
Předsedou je p. Josef Varhaník, náměstkem p. Josef Snopek, zapisovatelem p. Josef Matouš.
Veřejná obecní knihovna založena v obci r. 1920. Knihovníkem byl p. Matěj Sokolovský, učitel. Po něm byl knihovníkem p. Fr. Žák. Od 8. října 1926 je knihovníkem p. učitel Josef Matouš. Knihovna nalézá se ve škole. Půjčuje se v zimním období jednou týdně. Dnes čítá 566 zábavných svazků vázaných a měla v roce 1933 výpůjček 680.
Slunce vychází:5:42
Slunce zapadá:20:18